V dáli svítí bledý měsíc
A na paloučku tančí dál
Dívka, která chtěla by víc
Vědět o snu, co se jí zdál
O tom, že byla v bájném lese
Tam za šípkovými keři
Tam, kde se ticho vzduchem nese
A kdo chce, tak ať jí věří
Tam prý slunko vždy, Když svítá
Zalije oblohu červenou barvou
vždy, když vítr ráno vítá
Když lesečm fouká, je slyšet znít
Onu píseň dlouhou a nádhernou
O té kráse nech si zdáti
Ty ač nejsi z luk a hájů
Já se teďkaq zpovídám ti
Kolik bylo prvních Májů
Od chvíle, co jsem začal snít
Ta dívka z oné louky, hájů
byla mým snem, teď vám se kaju
Však na vás teď je čemu věřit
čemu dát sbohem, když začíná se šeřit
Je to snad pravda, či pouhá lež
To vím jen já a teď mohu říct
že ty to víš též
A nechtěj znát víc
Ta dívka byla mým snem a já jejím
Byla to skutečnost? To už teď už nevím..
Lepší je nevědět a jen hádat
snažší je slabiku k slabice skládat..
A já, rád řekl bych
Že láskou snad stůňu
V tužbách mých takových
Hledám lásky mé tůňku
K Božímu království
Jeho vůli a lásce
Já modlím se bez ustání
A jsem snad blíž více
Však přesto já zatoužil
po lásce své blízké
Nikoli nuceně
Leč abych se věnoval
Bych darem se použil
Pro lásku mé nedaleké
Ne abych rád ji měl
Ale bych miloval
Jak bližního svého
Božího slova svatého
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.